Aktuality - Okrskáři? Neefektivní koncept, který už městská policie překonala

 Sešli jsme se proto s velitelem Městské policie Beroun Alexandrem Scherberem a na celou problematiku jsme se podívali zblízka. Jak jsme zjistili, tento nápad není žádnou novinkou. Naopak, řada měst v minulosti tento systém zkoušela, ovšem kvůli neefektivitě jej postupně opustila. A právě tyto zkušenosti ukazují, že jde o model, který je dnes nejen přežitý, ale i organizačně a finančně složitě udržitelný.

Mýtus pochůzkáře: teorie versus realita

Základní problém spočívá v samotné představě okrskáře jako jednotlivce, který bude chodit pěšky po svém rajónu a řešit místní záležitosti. Zní to sice dobře na papíře, ale realita je zcela jiná. Strážník nemůže být na pochůzce sám – kvůli bezpečnosti, zajištění důkazů i řešení komplikovanějších situací. Znamenalo by to tedy minimálně dvě osoby na jeden okrsek na směnu. „Pokud by bylo město rozděleno do čtyř okrsků, bylo by potřeba mít čtyři takové dvojice, tedy osm strážníků současně ve službě pouze na tento účel. A to bez plánování směnnosti, povinných pauz nepřetržitého odpočinku,  dovolených, nemocí či jiných personálních výpadků.  Reálný požadavek? Navýšení stavu až o 30 lidí,“ upozornil velitel strážníků.  V současné době je přitom u Městské policie Beroun ve výkonu přímé služby 17 strážníků. Jednalo by se tedy o navýšení o více než 150 % současného stavu. Dále je nutné mít taktické zajištění pěších hlídek.  Lze přirovnat k Trutnovu (29 000 obyvatel), který má v plném stavu 50 strážníků. Jsou schopni postavit 3 až 4 motorizované hlídky na směnu.  

S tím souvisejí i náklady. Jen mzdy by znamenaly navýšení výdajů o miliony korun ročně. K tomu výstroj, výzbroj, technické vybavení a – často opomíjené – zázemí pro strážníky. Aktuální prostory služebny už teď pracují na hranici kapacity, takže by bylo potřeba řešit nové prostory dle platných norem. I to jsou investice v řádu milionů korun. Nemluvě o tom, že okrskáři by potřebovali své zázemí včetně toalety ve svém rajónu.

Zkušenosti z jiných měst? Nepřesvědčivé

Města, která se pokusila okrskový systém ve smyslu pochůzkářů zavést, jej většinou po čase zrušila. Cheb, Litvínov, Benešov – všechna tato města velikostně podobná jako Beroun došla ke stejnému závěru: neefektivní, nevyužívané, organizačně složité. Ve všech případech došlo buď ke zrušení systému samotného, nebo k jeho významnému omezení.

Příkladem může být i Kladno (69 000 obyvatel), ve kterém je i mnohonásobně vyšší kriminalita (plný stav 100 strážníků) – zavedení telefonních čísel na konkrétní okrskáře nefungovalo, občané je nevyužívali a preferovali běžnou tísňovou linku. Pokusy o schůzky s veřejností? Prakticky nulový zájem. Kladno se proto rozhodlo celý projekt ukončit. Stejně tak Cheb či Litvínov – města často s většími problémy než jaké řeší Beroun, přesto od okrskářského systému ustoupila. Dále města Louny, Kroměříž a Hodonín s podobným počtem obyvatel jako Beroun, nemají okrskové systémy zavedené vůbec, a to s odůvodněním, že velikost města není taková, aby bylo potřeba mít okrskáře.

 „Ani Benešov, který má plný stav třiceti strážníků, nemá pochůzkáře, jak bylo mylně prezentováno jedním ze zastupitelů v minulém Radničním listu. Má sice rozdělené okrsky, ale hlídky se jim věnují v rámci svých běžných služeb – tedy když jim to vytížení dovolí. Pokusy o zavedení přímé telefonní linky na konkrétního strážníka se opět neosvědčily. Lidé raději volají rovnou linku 156 – efektivně a ihned,“ upozornil dále Alexandr Scherber, který je s veliteli ostatních městských policií v úzkém kontaktu a předávají si nápady a zkušenosti.

Náš model: realistický, funkční, dostupný

Městská policie v našem městě má už více než dva roky zavedený vlastní systém rozdělení města do čtyř okrsků. „Nejde o to, že bychom neměli žádný systém – naopak. V rámci směn mají strážníci přidělené konkrétní okrsky, kterým se věnují podle aktuální vytíženosti. Monitorují zde černé skládky, technické závady, opuštěná vozidla (vraky) či poškozený mobiliář. Při zjištění podnikají kroky k nápravě a posléze provádějí kontroly zda došlo k nápravě, či byl odstraněn vrak apod. Tento model se osvědčil jako nejefektivnější – pružný, bez potřeby zvyšování stavů, bez přetěžování rozpočtu,“ upozornil Alexandr Scherber. Při tomto systému kontroly okrsků, provádějí dále naši strážníci pravidelné denní pěší obchůzky v lokalitách, kde lze předpokládat zvýšené patologické jevy, nebo u kterých evidujeme podněty od občanů, neboť tuto problematiku bereme velmi vážně. Jako příklad lze uvést lokalitu K. Machové, Ulici Mládeže, hlavní vlakové nádraží, Na Štulovně, park Městská hora, park pod pekárnou atd. Tyto kontroly jsou prováděny na základě vydaného pokynu a denně zaberou 3 až 4 hodiny.

Stejným způsobem pracují i další srovnatelná města – například Chrudim, Český Těšín, Domažlice nebo Jindřichův Hradec a již zmiňovaný Benešov. Žádné z těchto měst nemá pochůzkáře, přesto mají města rozdělena do okrsků, kterým se jednotlivé směny věnují. A výsledek? Funkční systém, který nestojí násobky současného rozpočtu.

Slovo velitele závěrem

„Velice si vážíme občanů, kteří s námi spolupracují a to třeba formou oznámení, podnětů, upozornění. Na základě tohoto, můžeme na místo vyjíždět operativně a na vzniklou bezpečnostní situaci ihned reagovat. Stává se, že kolegové zjistí s časovým odstupem na sociální síti příspěvek, kde je vyfocena negativní bezpečnostní situace s textem, co dělá městská policie.  Jak skutečně tyto příspěvky přispívají ke zvýšení bezpečnosti ve městě? Na Facebooku jsou pravidelní kritici činnosti městské policie. Ano nebráníme se konstruktivní kritice, jen mě mrzí, že za 8 let co vykonávám funkci velitele, nikdo za námi nepřišel s návrhy na zlepšení bezpečnostní situace. Ona bezpečnost se totiž nedělá na sociálních sítích, ale v ulicích města a tam jsou strážníci 24 hodin,“ dodal Alexandr Scherber.